1. 6. 2016

Ženy, poznejte své auto, díl 6. - provozní kapaliny

Automobil je stroj, který ke svému provozu potřebuje hned několik tekutin. U části těchto tekutin jsme byli všichni v autoškole instruováni, abychom kontrolovali jejich hladiny. Jenže víte, k čemu tyto tekutiny jsou, jaké mají vlastnosti a jak se tyto vlastnosti v průběhu používání mění?

Ženy, poznejte své auto, díl 6. - provozní kapaliny

Automobil je stroj, který ke svému provozu potřebuje hned několik tekutin. U části těchto tekutin jsme byli všichni v autoškole instruováni, abychom kontrolovali jejich hladiny. Jenže víte, k čemu tyto tekutiny jsou, jaké mají vlastnosti a jak se tyto vlastnosti v průběhu používání mění? Toto všechno je potřeba aspoň trochu znát, aby se naši plechoví miláčci měli dobře. Takže, jdeme na to?

 

Motorový olej

Asi první věc, co si představíte pod pojmem „provozní kapalina“. K čemu v motoru je? Aby se nezadřel. Ale je to jen jeden z jeho účelů. Další věcí, kterou motorový olej dělá, je těsnění. Pístními kroužky ve válci je totiž roztírán olejový film po stěně válce. Tím se zajišťuje jednak mazání, ale také se tím dokonale utěsní spalovací prostor. Tím pádem se zvyšuje efektivita.

Ale to pořád není všechno. Olej slouží trochu i jako chladicí kapalina. Odebírá totiž teplo z nejrozpálenějších částí motoru a svojí cirkulací tuto teplotu rovnoměrně distribuuje po celém motoru, čímž ho na nejzásadnějších místech ochlazuje.

Často se řeší, jak kdy olej měnit. Hodně to záleží na typu motoru (hlavně jeho stáří) a také typu oleje. Rovnou ale říkáme, že na prodloužené intervaly nevěříme a měnit motorový olej po 30 000 km je pro nás zrůdnost.

Výrobci sice tvrdí, že snímače stavu oleje vás dnes varují včas, ale ani tak bychom tyto nájezdy nedoporučovali. A co bychom tedy doporučovali? Pokud se o vůz chcete vzorně starat, tak se držte starého zlatého pravidla 1 rok/15 000 km, podle toho co nastane dřív.

Počet kilometrů je jasný, někdo by se ale mohl ptát proč jeden rok. A to i v případě, že najedu jen 5 000 km? Ano, i tak. Olej v motoru prochází mnoha fyzikálními a chemickými procesy a po roce už není schopný kvalitně plnit to, co po něm chcete.

Pozor ale i na přehnanou péči. Pokud máte starší vůz (10 a více let) a chcete provést průplach, nebo dokonce jen změnit třídu oleje, rozmyslete si to. V motoru se totiž za léta provozu nahromadily nánosy nečistot a spáleného oleje. A co se stane, když třeba i jen změníte olej? Tyto nánosy se mohou začít uvolňovat a ucpat rozvodné kanálky. Tím omezíte mazání motoru a máte zaděláno na pořádný problém.

Takže jako shrnutí na konec – motorový olej měnit cca po 15 000 km nebo jednom roce a pokud motor nedělá problémy, neměňte třídu oleje.

 

Chladicí kapalina

S chlazením pomáhá i olej, to jsme si řekli. Ale není to pořád dost, aby to stačilo. Tak je potřeba přidat ještě chladicí okruh. Ten je využíván ke dvěma účelům. Jednak ono chlazení – chladicí kapalina rozváděna po celém motoru, sbírá teplo a díky cirkulaci ho odvádí z motoru. A pak je používána i k zahřátí. Ne motoru, ale nás.

Chladicí kapalina totiž proudí i radiátory, které ohřívají vzduch proudící do kabiny, když je nám zima. A to rovnou začínají na povrch vyplouvat různé nešvary, které někteří praktikují. A to třeba okamžité topení v zimních obdobích. Když víme, že chladicí kapalina proudící motorem je i to co nás ohřívá, tak s tím příště můžeme počkat, dokud motor nebude úplně ohřátý a nebudeme prodlužovat jeho utrpení podchlazováním.

Tato znalost se ale může hodit i v létě. Jakto? Pokud z nějakého důvodu začne motor „vařit“ (nestíhá se chladit a teplota chladicí kapaliny roste), třeba vinou vadného termostatu (termostat otevírá druhou větev chladicího okruhu a chladicí kapalina je tlačena přes chladič. To, že se tohle děje poznáte po sluchu – sepne se ventilátor v masce chladiče). Pokud vidíte, že teplota roste a nic se neděje, zapněte topení. Tímto způsobem uděláte to samé co se děje při otevření velkého chladicího okruhu, akorát „z druhé strany“. Rozhodně takto ale nejezděte déle a při první příležitosti navštivte servis.

To jsme si popsali jak funguje chladicí systém, čímž jsme nastínili důležitost chladicí kapaliny. Jak se ale chladicí kapalina chová, a co to je? V letních měsících může jako chladicí kapalina sloužit obyčejná destilovaná voda.

V zimě ale voda zamrzá a může roztrhat motor. To je jeden z důvodů, proč se do vody přidávají nemrznoucí směsi. Ty jednak snižují bod tuhnutí, ale také zvyšují bod varu, zabraňují vytváření vodního kamene a koroze, mažou vodní čerpadlo atd. Proto je vždy dobré používat tyto směsi.

Negativní stránkou věci ale je agresivita směsi vůči motoru, pokud ji neměníte. Automobilky výměny chladicí kapaliny moc neřeší a intervaly možná i proto nejsou tak jasně dané. Nejčastěji se ale mluví o dvou až pěti letech. Pokud tak nebudete dělat, jako první začnou odcházet gumové hadice, ale když si začnete všímat drobných úniků už bude pravděpodobně pozdě a o výměnu si řekne už i těsnění pod hlavou motoru. To už levná záležitost není.

 

Brzdová kapalina

Při jmenování provozních kapalin vozidla se málokdy (nebo možná nikdy?) ozve brzdová kapalina jako první. Přitom plní nejdůležitější funkci – díky ní jsme schopni zastavit. Brzdy jsou totiž s brzdovým pedálem spojeny soustavou trubek, které míří do brzdového válce. V brzdovém válci vyvoláte tlak (s pomocí posilovače), který se dál šíří trubkami až k brzdám.

Jenže je třeba hlídat víc než správnou hladinu. Zásadní je také kondice. Zde se také mění stav v průběhu užívání. Jak?

Brzdová kapalina má jednu nežádoucí vlastnost a to, že je hygroskopická. To znamená, že na sebe ráda váže vodu (kromě kapalin skupiny DOT 5, které jsou na bázi silikonu). To je potom problém. Protože jak víme, kapalina je nestlačitelná. Jenže když se podíl vody v brzdové kapalině zvyšuje, klesá její bod varu (zásadní pro funkci brzd – čím vyšší, tím lepší) a zvyšuje se riziko zavzdušnění systému.

K tomu dojde tak, že se voda navázaná na brzdovou kapalinu začne uvolňovat ve formě páry. Ta je ale stlačitelná, takže klesá účinek brzd a může i zcela zmizet (pedál se propadne na podlahu bez požadovaného brzdného účinku).

To je děsivý scénář, ale prevencí tomu lze zabránit. Měňte kapalinu nejdéle po dvou letech a ideálně ji nechte kontrolovat ještě před dovršením intervalu. Dnes většina auto- a pneuservisů umí změřit bod varu brzdové kapaliny a na základě tohoto měření doporučit výměnu.

Včasné výměny brzdové kapaliny jsou důležité i z důvodu udržení brzdového systému v dobrém stavu. Stejně jako chladicí kapalina je i ta brzdová kapalina agresivnější v průběhu používání. Takže pokud vám bude pravidelně ve voze přesluhovat, zničí pryžové části brzdového systému, což může časem vést k úniku a tudíž ztrátě brzd.

 

Hydraulický olej v posilovači řízení

Zde už se nekonají taková dramata jako v předchozích bodech. Co jediné je třeba hlídat? Hladinu a čistotu oleje. Po něm se totiž nevyžadují žádné speciální vlastnosti, jelikož nemusí odolávat extrémním podmínkám jako výše zmíněné kapaliny. Olej je zde pouze pro přenos tlaku a současné pro mazání systému.

Olej i tak samozřejmě prochází procesem stárnutí, vytvářejí se v něm usazeniny a nečistoty. Je tedy dobré ho občas zkontrolovat. Když je olej špinavý, plný nečistot nebo zásadně změnil barvu, je na čase ho vyměnit. Tomuto stádiu může předcházet hučení posilovače při vytáčení kol na místě.

Jen upozorníme, že pokud chcete zkontrolovat hladinu oleje v posilovači a ani po dlouhém hledání pod kapotou nemůžete najít odpovídající nádržku, máte pravděpodobně špatné oko, nebo spíše elektrický posilovač. Tím jsou stále častěji nahrazované hydraulické posilovače a jsou zcela bezúdržbové.

 

Směs do ostřikovačů

Je to vtip? Zmiňovat směs do ostřikovačů? Ne, není. Tato kapalina je totiž často zásadním bodem aktivní bezpečnosti. Začneme tedy tím závažnějším hlediskem – použití při nízkých teplotách.

Může se stát, že se teploty pohybují nad nulou a vy musíte neočekávaně vyrazit brzy ráno, nebo uprostřed noci, zrovna když teplota spadla z ničeho nic do mínusu. Co se stane, když si neuvědomíte, že máte letní směs a spustíte ostřikovače? V lepším případě nic, jelikož trysky zatuhnou. V horším případě si celé čelní sklo pokryjete okamžitě zamrzající kapalinou. Takovou vrstvu nemusí být stěrače schopné odstranit a vy jedete naslepo. Takže je třeba uvažovat dopředu a na nízké teploty se připravit.

Další věcí je ale používání různých značek. Spousta řidičů kupuje levné směsi do ostřikovačů, to ale nemůžeme doporučit. Vyplatí se koupit kvalitnější směs z několika důvodů. Jednak ty levné opravdu moc dobře nemyjí, což poznáte při skle od hmyzu nebo jiných nečistot. Podle některých odborníků ale i poškozují gumu na stěračích a samotný povrch čelního skla. Při srovnání s dražší kapalinou nejenže tyto části nepoškozujete, ale ani jí nemusíte použít tolik. Takže při koupi dražší směsi možná i ušetříte na množství, jelikož nemusíte sklo umývat po litrech.

 

Oleje v převodovkách a diferenciálech

Zde je funkce opět jasná. Snížení tření a teploty v místě styku převodů. Co ale často jasné není, jsou výměny olejů. I automobilky často tvrdí, že olej v manuálních převodovkách není třeba měnit. Není tomu tak a stejně jako u automatických převodovek a diferenciálu je třeba udržovat olej v dobré kondici.

Chovejte se tedy k převodovce podobně jako k motoru. Nechte občas zkontrolovat stav a hladinu oleje (většinou nutné v servisu) a náplně měňte. Pokud v příručce k použití vašeho vozu nestojí jinak, měňte olej po 60 000 km (automatické převodovky), 100 000 km (diferenciály) nebo max. 250 000 km/10 let (manuální převodovky).

 

Adblue

Tato kapalina není pro provoz vozu nezbytná, takže pokud ji ve svém voze nemáte, asi ani nevíte, že něco takového existuje. Jedná se o roztok močoviny, který se vstřikuje do výfukových plynů s cílem snížení podílu oxidů dusíku. A to je jediný účel. Bohužel, tlak na emise je tak silný, že pokud se nestaráte o doplňování močoviny, vůz vás bez ní nenechá nastartovat. Naštěstí je spotřeba této provozní kapaliny tak zanedbatelná a varování přichází s takovým předstihem, že vám klesající hladina nemůže uniknout.

 

Palivo

A když řešíme provozní kapaliny, nedá nám nezmínit i takovou samozřejmost jako je palivo. Koneckonců, je to provozní kapalina, jejíž hladinu sledujeme nejčastěji. Na trhu je spousta typů paliv, ale jen tři z nich jsou v kapalné formě – benzin, nafta a E85 (neboli ethanol s benzínem v poměru 85:15).

Základní pravidla pro manipulaci s palivy jistě známe všichni, ale pokud vás k tomu i tak zajímá více, můžete si přečíst náš starší článek, kde se palivům věnujeme více.

 

A to je všechno. Není toho tolik, aby se to nedalo uhlídat. Ale jak jste na tom se svým miláčkem vy? Zeptej se se upřímně sebe samy sebe, znáte hladiny provozních kapalin ve svém voze?