16. 12. 2015

Aquaplaning - co to je?

V deštivém počasí se má jezdit s dvojnásobnou zodpovědností proti suchu. Na řidiče číhá několik nebezpečí - zhoršená viditelnost, omezená ovladatelnost vozu, ale také zákeřný aquaplaning. Co to je a jak mu předejít?

Aquaplaning - co to je?

Aquaplaning je jeden z nejnebezpečnějších důsledků okolních vlivů a to proto, že k němu dochází zpravidla ve vyšších rychlostech. Takže na rozdíl od sněhu nebo ledu, kde teoreticky havarujete ještě dříve než se dostanete do vyšších rychlostí, aquaplaning překvapí nepředvídavého řidiče v rychlosti, ve které je pro běžného uživatele vozu téměř nereálné reagovat.

Co to ale ten „aquaplaning“ je? S tímto názvem jste se nejčastěji mohli setkat u prodejců pneumatik a to právě proto, že kvalita a stav pneumatik jsou spolu s rychlostí jediným způsobem jak aquaplaningu předejít. Každý jistě ví, že běžné pneumatiky pro užití na veřejných komunikacích mají drážkování, nebo-li lamely. Ty nejsou pouze proto, aby se výrobci mohli předvádět kdo má hezčí otisk. Tyto lamely slouží především k odvádění vody v deštivém počasí.

Pokud je pneumatika správně navržená a má dobrý vzorek (1,6 mm je u letních pneumatik nejnižší legální dezén, rozhodně ale není bezpečný), je schopná odvádět i větší množství vody přes lamely aniž byste o tom vůbec věděli (kvalitnější pneumatiky jsou schopny odvádět i přes 10l vody za sekundu). Problém přichází ve chvíli, kdy je nízký vzorek nebo řidič ignoruje potoky na silnici.

V lepším případě dostanete varování. Řízení chvilkami znejistí a celý vůz se může zdát jako by „plaval“. To je ten nejpozdější moment na sundání nohy z plynu a pokračování v jízdě nižší rychlostí. Pokud rychlost nesnížíte, nebo okamžitě nepřestane pršet, čeká vás už opravdový problém.

Nejdříve se ozve rána a hned na to otáčky motoru vyletí téměř k maximu. Potom si pravděpodobně uvědomíte, že už neřídíte automobil, ale vznášedlo. Co se stalo? Pneumatiky už nebyly schopné odvádět vodu, nebo jste najeli do kaluže, vyjetých kolejí naplněných vodou, nebo se v zatáčce utvořil potůček. Důležité je, že rána kterou jste slyšeli doprovázela vytvoření tzv. vodního klínu. Ten se zformoval před pneumatikami a je to v podstatě vlna, po které se nyní vůz sune. Pneumatiky už nejsou v kontaktu s vozovkou a změna směru pomocí řízení není možná. Jak si s touto situací poradit?

První věc, kterou většina řidičů udělá instinktivně je sundání nohy z plynu. Je možné, že při vyrovnání otáček a drobnému snížení rychlosti pneumatiky opět naleznou přilnavost a vy budete schopni se zvýšeným srdečním tepem pokračovat. Pokud byl ale aquaplaning silnější povahy, budete muset udělat více. Nejdříve je nutné přerušit tah motoru sešlápnutím spojky (neplatí pro řidiče vozů s automatickou převodovkou), zároveň začněte silně brzdit. Podstatné je nepokoušet se měnit směr. Pokud míříte na svodidla, tak v nich zastavíte a nic s tím neuděláte. Kdybyste totiž stočili volant (pro znázornění přejdeme do extrému) do plného rejdu, nejenže zhoršíte pneumatikám podmínky pro naleznutí přilnavosti (odvádí vodu nejlépe v přímém směru), ale také v momentu vyjetí z vody a „chycení“ pneumatik může dojít ke smyku, u vyšších vozů ale i k převrácení.

Proto je nejlepší držet volant stále v přímém směru a pouze čekat, kdy budete v situaci pánem vy.

Situace je to děsivá, ale dá se jí jednoduše předejít – používejte kvalitní pneumatiky v dobrém stavu (nezapomínejte na stáří, pneumatika by neměla být starší pěti let – datum naleznete na boku ve formátu týden/rok, např. 4712 pro pneumatiku vyrobenou ve 47. týdnu roku 2012) a především myslete na to, že fyzika se týká i vašeho vozu a přizpůsobte rychlost podmínkám na silnici.