19. 8. 2016

6 věcí, na které po autoškole hned zapomeňte

Prošli jsme tím všichni – nutnost naučit se jezdit tak, aby se to líbilo komisaři. Jenže to je největší problém na českém autoškolském systému. Při jízdách se nepřipravujete na realitu provozu. Jenže to nevadí, stačí rychle vás protlačit celým procesem, abyste zbytečně dlouho nezabírali místo dalším. Takže na silnici se pak hrnou tisíce nepřipravených řidičů s tím, že ke splnění stačí schopnost čtení a znalost pravé a levé strany. Jelikož my jsme od aut a na silnici trávíme hodně času, považujeme za vhodné se tím také trochu zabývat. Pro absolventy tedy máme pár tipů k bezpečnějšímu řízení.

6 věcí, na které po autoškole hned zapomeňte

Prošli jsme tím všichni – nutnost naučit se jezdit tak, aby se to líbilo komisaři. Jenže to je největší problém na českém autoškolském systému. Při jízdách se nepřipravujete na realitu provozu. Jenže to nevadí, stačí rychle vás protlačit celým procesem, abyste zbytečně dlouho nezabírali místo dalším. Takže na silnici se pak hrnou tisíce nepřipravených řidičů s tím, že ke splnění stačí schopnost čtení a znalost pravé a levé strany.

Jelikož my jsme od aut a na silnici trávíme hodně času, považujeme za vhodné se tím také trochu zabývat. Pro absolventy tedy máme pár tipů k lepšímu a bezpečnějšímu řízení. Takže noví držitelé, zapomeňte na:

 

… úzkostlivé sledování rychlosti

První problém nejistých řidičů. V autoškole vás naučí, že limit je limit a už tím, že se k němu přiblížíte hodně riskujete. Jenže ono to má dost stinnou stránku – neustálé sledování tachometru velice omezuje pozornost (pokud nemáte head-up display).

Této situaci rozhodně nenapomáhají „četníci“, kteří rádi stávají v malých vesničkách na hlavních tazích. Samozřejmě, určitě jsme i v autoškole slyšeli, že při rychlosti 50 km/h vůz zastaví o „tolik“ metrů dřív, než třeba z 60 km/h. Máte tak možnost zachránit chodci život, protože to prostě ubrzdíte. Jenže se na to lze dívat i tak, že chodce srazíte v 50km/h bez brzdění. To proto, že jste měli oči přišpendlené na tachometru. Ale jak říkáme, aspoň pak do výpovědi můžete sebevědomě udat, že jste opravdu jeli předepsaných 50km/h.

 

… úzkostlivé dodržování rychlosti

Předchozí bod byl zaměřený na drobné překračování rychlosti o kterém nevíte, protože neustále nesledujete tachometr. Teď ale mluvíme o záměrném překračování. Kdyby se ptala Policie ČR, tak jsme to neřekli, ale drobné překročení limitu může být občas bezpečnější možností.

Jako příklad si uvedeme frekventovanou silnici bez kamionů. S největší pravděpodobností se kolona vozů bude pohybovat rychlostí 100-110 km/h. A teď jste tam vy, čerstvý a svědomitý držitel řidičského průkazu a dodržujete tachometrových 90 km/h. Najednou zjistíte, že za vámi začíná provoz houstnout, stejně jako atmosféra. Dříve nebo později se objeví řidič BMW či Audi (nebo také Octavie), kterému prostě rupnou nervy a začne vás předjíždět už při drobném náznaku příležitosti. A takhle vznikají krizové situace. Neříkáme, že máte všude porušovat předpisy spíše jako to, že máte číst provoz kolem sebe. Takže pokud se kolona vozů pohybuje o něco vyšší rychlostí než je limit, nebojte se držet tempo.

 

… příliš opatrnou jízdu

Opatrnost především, samozřejmě. Jde hlavně o bezpečnost. Ale jsou situace, kdy přílišná opatrnost může vést ke krizovým situacím podobně, jako v předchozím bodě. Řeč je o předjíždění, řazení do pruhů, vjíždění do křižovatek v provozu atp. U přejíždění je třeba mít trochu zkušeností, odhad a i nějaký výkon. Takže tam je opatrnost opravdu na místě. Takže pokud víte, že kamion nepřejedete, udržujte od něj odstup. Dáte tak prostor ostatním řidičům předjet nejdříve vás a pak kamion. Pokud ale pojedete hned za kamionem, opět se objeví někdo z jmenované trojice vozů a začne vás předjíždět oba. V zatáčce. A před horizontem.

Co ale vjíždění do křižovatek o kterém mluvíme? Tam už je třeba trochu odvahy. Zvláštní je, že při výuce v autoškole je tohle takový paradox. Předpisy jasně říkají, že při zvýšeném provozu, můžete při vjezdu z vedlejší komunikace omezit řidiče na hlavní. To si můžeme vyložit jako ubrání plynu. Pokud by kvůli vám řidič musel šlápnout na brzdu, to už je ohrožení – a to se nedělá. Jak tohle ale uděláte při jízdách, říkáte si o trest smrti. Znovu, žádá si to trochu zkušeností, ale čekat na křižovatce než opadne provoz také nejde. Takže se nebojte využít vyšší spektrum otáček a do křižovatky vjet – když je dost velká mezera.

Podobně je to s řazením do pruhů. Zde je opatrnost v podobě snižování rychlosti vyloženě hazardní. Ať už jste v připojovacím pruhu, nebo v levém pruhu na dálnici a chcete odbočovat, základní je mít podobnou rychlost jako vozy kolem vás, mít místo a přečíst si dění kolem.

 

… kontrolu vozu před jízdou

Nebo jinak. Pokud chcete, tak kontrolu klidně dělejte. Projděte si všechna světla, výbavu vozu, stav kapalin, doklady a nebojte se přizvat kolemjdoucího, aby vám šlápl na brzdu. V praxi to ale nikdo nedělá. Smysl tato kontrola má, když si od někoho půjčujete auto. To je pak dobrý nápad zkontrolovat doklady, případně si obejít auto a koukat po zjevné závadě. Ale běhat kolem auta dvacet minut kvůli cestě do práce je prostě nesmysl.

 

… to, že technika není důležitá

Z nějakého důvodu už se v autoškolách nevyučuje technika. Nutné jádro jako výměna pneumatiky a kontrola kapalin se teoreticky probírají, ale k praxi často ani nedojde. Natož aby vám mladá slečna u zkoušky vysvětlovala, k čemu je alternátor. Na jednu stranu se to dá pochopit. Jednak asistenční služby jsou tak pokročilé, že pomoc v nouzi máte kdykoliv po ruce. Vozy jsou také spolehlivější a zároveň složitější, takže na místě v případě poruchy nic neuděláte.

Na druhou stranu, vůz je stroj, k jehož obsluze by měl řidič znát alespoň základní principy jeho funkce. Pokud tyto základy znáte, víte lépe jak vůz používat, co s ním nedělat a jak se k němu chovat. Proto si myslíme, že technika se neměla rušit a že každý řidič by měl vědět, jak jeho vůz funguje.

 

… dojem, že umíte řídit

A tím se dostáváme k poslednímu a nejzásadnějšímu bodu. Když to na začátek shrneme, tak pokud od mala nezávodíte, neumíte řídit. A to, že máte autoškolu na tom nic nemění. Řízení totiž nejsou jenom předpisy. Člověk musí zautomatizovat několik věcí, jako je ovládání vozu, čtení značek, čtení provozu. Nad tím nejde přemýšlet, protože přemýšlení je pomalé. Z toho všeho se musí stát reflex. A to chce trénink. Hodně tréninku.

Odborníci na dopravu se shodují, že řidič se může označovat za zkušeného až po odjetí 100 000 km. My si ale dovolíme doplnit určitý časový horizont. Protože pokud 100 000 km najedete za celý život, nemůžete o sobě tvrdit, že jste zkušení. Provoz se totiž rychle mění, co na silnici funguje dnes, nemusí fungovat za deset let. A právě těch 100 000 km za deset let je podle nás ta nejnižší hranice, po které řidič může mluvit o zkušenostech.

Ale ani potom učení nekončí. Známe spoustu (i profesionálních) řidičů, kteří tvrdili, že už se nemají co naučit. A i základní kurz školy smyku je dokázal přesvědčit o opaku. Takže tím bychom to ukončili – stále se učte. Mějte zájem o své vozy, o vaši jízdu a to z vás bude dělat lepšího řidiče. A tím všem začínajícím řidičům přejeme hodně šťastných a bezproblémových kilometrů!